Gaoshan čaj

Gaoshan čaj je obecný název pro čaje pěstované ve vysokohorských oblastech. Termín „Gaoshan“ (高山) v čínštině doslova znamená „vysoká hora“ nebo „vysokohorská oblast“. Tento termín se používá k popisu čajů pěstovaných ve významných nadmořských výškách, obvykle od 1000 metrů nad mořem a výše, ačkoli přesná definice výšky se může v různých regionech a mezi různými producenty lišit. Hlavní charakteristiky Gaoshan čaje:

• Vysokohorský původ: Klíčovou vlastností Gaoshan čaje je jeho původ z vysokohorských oblastí. Nadmořská výška pěstování je určujícím faktorem ovlivňujícím kvalitu a charakter čaje.
• Unikátní terroir: Vysokohorské oblasti se vyznačují zvláštními klimatickými a půdními podmínkami, které příznivě ovlivňují růst čajových keřů. Patří sem chladnější klima, časté mlhy, intenzivní sluneční záření, dobrá drenáž a půda bohatá na minerály.
• Pomalý růst: Ve vysokohorských oblastech rostou čajové keře pomaleji kvůli chladnějšímu klimatu. Tento pomalý růst přispívá k vyšší koncentraci aromatických sloučenin, aminokyselin a dalších prospěšných látek v čajových lístcích.
• Jemná a aromatická chuť: Gaoshan čaj se často vyznačuje jemnější, hladší a osvěžující chutí než čaj pěstovaný v nižších polohách. Může mít květinové, ovocné nebo bylinné aroma, často s příjemnou sladkostí a jemnou svíravostí.
• Zlepšená textura a dozvuk: Vysokohorský čaj má často hladší, hedvábnou texturu a delší, osvěžující dozvuk.
• Omezená produkce a prémiovost: Vysokohorské oblasti jsou často hůře přístupné a mají omezené plochy pro pěstování čaje. To ve spojení s vysokou kvalitou činí Gaoshan čaj často vzácnějším a prémiovějším produktem.

Faktory vysokohorského prostředí ovlivňující kvalitu Gaoshan čaje:

• Klima:

  • Chladné teploty: Nižší teploty ve vysokých polohách zpomalují metabolismus čajovníku, což přispívá k hromadění aminokyselin (například L-theaninu, který je zodpovědný za sladkost a umami) a snižuje obsah hořkých katechinů.
  • Mlhy a vlhkost: Časté mlhy a vysoká vlhkost vzduchu ve vysoko položených oblastech zajišťují čajovníkům stálou vlhkost a chrání je před nadměrným slunečním zářením. Mlha také podporuje tvorbu aminokyselin.
  • Velké teplotní rozdíly (den/noc): Výrazné teplotní výkyvy mezi dnem a nocí v horách mohou rovněž přispívat k hromadění aromatických látek v čajových lístcích.

• Sluneční záření:

  • Intenzivní slunce, ale rozptýlené: Ve vysoké nadmořské výšce jsou sluneční paprsky intenzivnější, ale mlhy a oblačnost je často rozptylují, čímž vznikají podmínky rozptýleného světla. Tato kombinace podporuje fotosyntézu a vývoj aromatických sloučenin, ale zároveň chrání listy před přehřátím a ztvrdnutím.

• Půda:

  • Dobrá drenáž: Horské svahy zajišťují přirozenou drenáž, což je důležité pro zdraví kořenů čajovníku a prevenci přemokření.
  • Bohatá na minerály: Horské půdy jsou často bohaté na minerály a stopové prvky, které čajovníky vstřebávají a ovlivňují chuť a aroma čaje.
  • Organické látky: Vysokohorské půdy jsou často bohaté na organické látky díky rozkladu spadaného listí a pomalé mineralizaci, což rovněž přispívá k úrodnosti půdy.

• Vzduch:

  • Čistý vzduch: Vysokohorské oblasti se obvykle vyznačují čistým, neznečištěným vzduchem, což může mít také pozitivní vliv na kvalitu čaje.

Oblasti produkce Gaoshan čaje:

Gaoshan čaj se produkuje v různých horských oblastech světa, ale obzvláště známý je v Asii, a to zejména:

• Tchaj-wan: Tchajwanský Gaoshan čaj je vysoce ceněný. Mezi nejznámější vysokohorské oblasti Tchaj-wanu patří:

  • Alishan (阿里山): Jedna z nejznámějších oblastí produkce Gaoshan čaje. Čaj z Alishanu je proslulý svým květinovým aroma, máslovitou texturou a dlouhým dozvukem.
  • Lishan (梨山): Nejvýše položená čajová oblast Tchaj-wanu. Čaj z Lishanu je ceněný pro svou jemnou chuť a aroma.
  • Yushan (玉山): Nachází se v okolí hory Yushan (Nefritová hora), nejvyšší hory Tchaj-wanu.
  • Shan Lin Xi (杉林溪): Další známá vysokohorská oblast.
  • Qilai Shan (奇萊山): Čaj pocházející z oblasti Qilai Shan.

• Čína:

  • Wuyishan (武夷山): Ačkoli je Wuyishan znám svými útesovými oolongy (Yan Cha), některé vysoko položené části Wuyishanu rovněž produkují Gaoshan čaj.
  • Huangshan (黄山): Pohoří Huangshan, kde se pěstuje proslulý zelený čaj Huang Shan Mao Feng, lze také považovat za vysokohorskou oblast.
  • Emeishan (峨眉山): Hora Emeishan v provincii S’-čchuan, kde se vyrábí zelený čaj Emei Xue Ya, je rovněž vysokohorskou oblastí.
  • Yunnan (云南): Provincie Jün-nan, zejména horské oblasti jako Bulang Shan a Yiwu Shan, kde se produkuje pu-erh a další druhy čaje, lze také považovat za regiony Gaoshan čaje.

• Indie:

  • Dardžiling: Dardžiling v Himálaji, známý svými vysokohorskými čajovými plantážemi, produkuje čaj, který lze podle mnoha kritérií zařadit mezi Gaoshan čaj.
  • Nilgiri: Modré hory Nilgiri v jižní Indii rovněž produkují vysokohorský čaj.

• Nepál: Vysokohorské oblasti Nepálu sousedící s Dardžilingem rovněž produkují čaj podobný Gaoshan čaji.

• Vietnam: Severní horské oblasti Vietnamu.

• Japonsko: Některé vysokohorské čajové zahrady v Japonsku, ačkoli se zde termín „Gaoshan čaj“ běžně nepoužívá, avšak koncept vysokohorského čaje existuje.

Druhy čaje produkované jako Gaoshan čaj:

Gaoshan čaj v zásadě není samostatným typem čaje, ale spíše kategorií založenou na místě pěstování. Ve vysokohorských oblastech lze pěstovat různé druhy čaje, a proto je lze klasifikovat jako Gaoshan čaj. Nejčastější druhy čaje produkované jako Gaoshan čaj:

• Oolong: Tchajwanské Gaoshan oolongy jsou nejznámější a nejcennější. Oolongy obzvláště dobře vyjadřují charakteristiky terroiru a vysokohorské prostředí jim dodává osobitý ráz.
• Zelený čaj: Ve vysokohorských oblastech se produkuje vynikající zelený čaj, který může být jemnější a sladší než zelený čaj z nížin. Například vysokohorský zelený čaj Long Jing nebo Bi Luo Chun.
• Bílý čaj: Ve vysokohorských oblastech lze produkovat i bílý čaj, například Bai Mu Dan nebo Yin Zhen, i když je to méně obvyklé.
• Černý čaj: Některé vysokohorské oblasti, jako je Dardžiling, produkují černý čaj, který lze v širším smyslu rovněž zařadit mezi Gaoshan čaj.

Jak identifikovat a vybírat Gaoshan čaj:

• Původ: Věnujte pozornost oblasti původu. Hledejte čaje ze známých vysokohorských oblastí, jako je Alishan, Lishan, Dardžiling apod. Informace o původu by měly být uvedeny na obalu nebo v popisu čaje.
• Popis chuti a aroma: Hledejte popisy zdůrazňující jemnou, květinovou, ovocnou, sladkou chuť a aroma. Slova jako „osvěžující“, „hladký“, „čistý“ mohou rovněž poukazovat na Gaoshan čaj.
• Cena: Gaoshan čaj je zpravidla dražší než čaj pěstovaný v nížinách, a to z důvodu náročnější produkce a vysoké kvality. Podezřele nízká cena u čaje deklarovaného jako „Gaoshan čaj“ může být známkou padělku nebo nízké kvality.
• Vzhled (relativně): Vzhled se může lišit v závislosti na druhu čaje. U kvalitních oolongů může být svinutí pevné a úhledné. U zelených čajů může být lístek jemný a celistvý. Vzhled však není rozhodujícím faktorem.
• Degustace: Nejlepším způsobem, jak se ujistit o kvalitě Gaoshan čaje, je ochutnat ho. Věnujte pozornost chuti, aromatu, textuře a dozvuku. Gaoshan čaj by měl být vyvážený, harmonický a příjemný.
• Pověst prodejce: Nakupujte Gaoshan čaj u důvěryhodných prodejců specializujících se na kvalitní čaj. Mohou vám poskytnout podrobnější informace o původu a kvalitě čaje.

Příprava a vychutnávání Gaoshan čaje:

• Kvalita vody: Používejte měkkou, filtrovanou vodu.
• Teplota vody: Teplota vody závisí na druhu Gaoshan čaje. Pro zelené čaje volte nižší teplotu (75–85 °C), pro oolongy vyšší teplotu (85–95 °C). Bílý čaj se také připravuje při nižší teplotě.
• Nádobí: K přípravě lze použít gaiwan, konvičku z yixingské hlíny, porcelánové nebo skleněné nádobí.
• Množství čaje: Použijte přiměřené množství čaje, abyste nepřesytili chuť. Obvykle 3–5 gramů na 150–200 ml vody.
• Doba louhování: První nálev by měl být krátký (15–30 sekund), u dalších nálevů lze dobu postupně prodlužovat. Gaoshan čaj často snese více nálevů.
• Vychutnejte si aroma a chuť: Pijte čaj pomalu a vychutnávejte jeho jemné aroma, delikátní chuť a osvěžující dozvuk.

Na závěr:

Gaoshan čaj není jen čaj, je to odraz jedinečných vysokohorských terroirů a umění čajových mistrů. Je ceněn pro své zvláštní vlastnosti podmíněné vysokohorským původem: jemnou chuť, jemné aroma, osvěžující dozvuk a vytříbenost.

12. Zajímavosti:

Nejvýše položená čajová plantáž na světě se nachází v Tibetu ve výšce 3 500 metrů, kde se pěstuje experimentální „Xizang Gaoshan Cha“ (西藏高山茶, xī zàng gāo shān chá). Na Tchaj-wanu existuje tradice „cha shan pao“ (茶山跑, chá shān pǎo) – maratonských běhů po čajových plantážích Alishanu, vítěz získá roční zásobu prémiového čaje. V roce 2019 pili astronauti čínské vesmírné stanice speciálně připravený Gaoshan čaj v rámci experimentu zkoumajícího vnímání chuti ve stavu beztíže. Legenda praví, že čajové keře na hoře Alishan byly zasazeny ze semen, která přinesl posvátný pták z nebes, a proto má čaj „tian xiang“ (天香, tiān xiāng) – nebeské aroma. V japonské kultuře existuje pojem „yama cha“ (山茶, yama cha) – horský čaj, koncepčně podobný Gaoshan čaji, avšak s důrazem na chuť umami. Vědecké výzkumy ukázaly, že čajovníky v nadmořské výšce nad 2 000 metrů produkují unikátní ochranné bílkoviny proti mrazu, které dodávají nálevu zvláštní sladkost. Tchajwanští čajoví mistři používají při zpracování Gaoshan čaje hudbu, neboť věří, že vibrace ovlivňují proces fermentace.

11. Cena a padělky:

Cenu autentického Gaoshan čaje utvářejí faktory: výška plantáže, proslulost terroiru, sezóna sklizně, mistrovství zpracování. Prémiový Da Yu Ling (大禹嶺, dà yǔ lǐng) z výšky 2 600 m může stát 500–1 000 USD/kg, Lishan (梨山) – 200–500 USD/kg, Alishan – 50–200 USD/kg. Běžné druhy padělků: „ping di chong gao“ (平地充高, píng dì chōng gāo) – vydávání nížinného čaje za vysokohorský; „hun pei“ (混配, hùn pèi) – smíchání s levnější surovinou; „tian jia xiang jing“ (添加香精, tiān jiā xiāng jīng) – přidávání aromat. Známky padělku: nadměrně výrazné aroma, rychlá ztráta chuti po 2–3 nálevech, nepřirozená barva nálevu. Ověřovací metody: studium „ye di“ (葉底) – rozvařeného listu z hlediska stejnorodosti; test „leng wen“ (冷聞, lěng wén) – studené aroma prázdného šálku by mělo být stálé; ověření certifikátů „chan di zheng ming“ (產地證明, chǎn dì zhèng míng). Doporučuje se nakupovat u ověřených dodavatelů s dohledatelným řetězcem „cong cha yuan dao cha bei“ (從茶園到茶杯, cóng chá yuán dào chá bēi) – od plantáže k šálku.

10. Skladování:

Správné skladování Gaoshan čaje je založeno na principu „wu fang“ (五防, wǔ fáng) – pěti ochran: před vlhkostí, světlem, pachy, vzduchem a vysokou teplotou. Optimální vlhkost je 50–60 %, teplota 5–15 °C pro dlouhodobé skladování nebo 15–25 °C pro běžnou spotřebu. Používají se hermetické nádoby z „xi cha guan“ (錫茶罐, xī chá guàn) – cínových konvic, nebo „zi sha guan“ (紫砂罐, zǐ shā guàn) – z yixingské hlíny pro oolongy. Vakuové balení „zhen kong bao zhuang“ (真空包裝, zhēn kōng bāo zhuāng) prodlužuje čerstvost až na 2 roky. Pro prémiové druhy se používá metoda „dong cang“ (凍藏, dòng cáng) – zmrazení při -18 °C v malých dávkách. Důležité je vyhnout se „chuan wei“ (串味, chuàn wèi) – přenosu cizích pachů, skladováním čaje odděleně od koření a aromatických produktů. Doba skladování zelených Gaoshan čajů je 12–18 měsíců, slabě fermentovaných oolongů 18–24 měsíců, středně fermentovaných až 3 roky při dodržení podmínek.

9. Příprava čaje:

Optimální příprava Gaoshan čaje vyžaduje dodržení principu „cha shui bi“ (茶水比, chá shuǐ bǐ) – správného poměru čaje a vody. Pro oolongy se doporučuje 1:20–1:30, pro zelené čaje 1:50. Voda by měla odpovídat standardu „shan quan shui“ (山泉水, shān quán shuǐ) – horská pramenitá voda s mineralizací 50–150 mg/l. Teplotní režim: pro zelené Gaoshan čaje 75–80 °C, pro slabě fermentované oolongy 85–90 °C, pro středně fermentované 90–95 °C. Metoda „gong fu cha“ (功夫茶, gōng fū chá) zahrnuje: prohřátí nádobí „wen bei“ (溫杯, wēn bēi), propláchnutí čaje „xi cha“ (洗茶, xǐ chá) – 5 sekund, sérii krátkých nálevů s prodlužujícím se časem: 20–30–40–60–90–120 sekund. Alternativní metoda „leng pao“ (冷泡, lěng pào) – studené louhování po dobu 4–8 hodin – obzvláště odhaluje sladkost vysokohorského čaje. Důležité je dodržovat „cha dao“ (茶道, chá dào) – čajovou cestu, včetně správného nalévání vody „gao chong“ (高沖, gāo chōng) – z výšky pro nasycení kyslíkem.

8. Zdravotní přínosy:

Gaoshan čaj má výrazné adaptogenní vlastnosti a pomáhá organismu přizpůsobit se stresu. Vysoký obsah L-theaninu přispívá k „an shen“ (安神, ān shén) – zklidnění ducha, zlepšení koncentrace bez sedativního účinku. Antioxidační aktivita měřená metodou ORAC dosahuje 1 500–2 000 μmol TE/g, což je účinné pro „kang yang hua“ (抗氧化, kàng yǎng huà) – boj proti oxidačnímu stresu. Čajové polysacharidy vykazují imunomodulační účinky a posilují „wei qi“ (衛氣, wèi qì) – obrannou energii organismu. Pravidelná konzumace přispívá k „jiang zhi“ (降脂, jiàng zhī) – snižování krevních lipidů, normalizaci hladiny cholesterolu. GABA obsažená v čaji má hypotenzivní účinek a pomáhá při „gao xue ya“ (高血壓, gāo xuè yā) – vysokém krevním tlaku. Minerální komplex podporuje „gu zhi“ (骨質, gǔ zhì) – kostní tkáň, zvláště významný je obsah biologicky dostupného vápníku a hořčíku. V tradiční čínské medicíně je Gaoshan čaj řazen k produktům s účinkem „qing re jie du“ (清熱解毒, qīng rè jiě dú) – pročišťujícím horko a vylučujícím toxiny.

7. Chemické složení:

Chemické složení Gaoshan čaje se vyznačuje jedinečnou rovnováhou bioaktivních sloučenin. Obsah aminokyselin dosahuje 3–5 % suché hmotnosti, což je 1,5–2krát více než u nížinných čajů. Dominuje L-theanin (茶氨酸, chá ān suān), který tvoří až 50 % celkového množství aminokyselin. Obsah katechinů (兒茶素, ér chá sù) je mírný – 15–20 %, přičemž poměr EGCG k EGC je posunut ve prospěch méně hořkých forem. Kofein (咖啡因, kā fēi yīn) je přítomen v množství 2–3 %, což je méně než u nížinných čajů. Vysoký je obsah těkavých aromatických sloučenin: linalool, geraniol, nerolidol, benzylalkohol. Polysacharidy (茶多糖, chá duō táng) tvoří 3–4 % a dodávají nálevu sladkost a plnost. Minerální složení je bohaté na draslík (2 000–3 000 mg/100 g), hořčík (200–300 mg/100 g), mangan (50–150 mg/100 g). Zvláštností je zvýšený obsah γ-aminomáselné kyseliny (GABA), která vzniká za podmínek anaerobního metabolismu při nízkých teplotách.

6. Organoleptické vlastnosti:

Gaoshan čaj se vyznačuje komplexním aromatickým profilem s dominantními tóny „hua xiang“ (花香, huā xiāng) – květinového aroma, zahrnujícího odstíny orchideje, jasmínu, osmanthusu. Charakteristický je také „gao shan yun“ (高山韻, gāo shān yùn) – zvláštní vysokohorský dozvuk, popisovaný jako osvěžující, s lehkou mineralitou. Chuť se vyznačuje výraznou sladkostí „gan“ (甘, gān) a absencí hořkosti „ku“ (苦, kǔ). Textura nálevu je „hua run“ (滑潤, huá rùn) – hladká a máslovitá, s pocitem „hou yun“ (喉韻, hóu yùn) – hrdelní rezonance. Barva nálevu se pohybuje od světle zlatavé po jantarovou u oolongů, od bledě zelené po žlutozelenou u zelených čajů. Aroma suchého listu „gan xiang“ (乾香, gān xiāng) je intenzivní, s tóny čerstvé zeleně a květin. Při chladnutí získává nálev charakteristickou „leng xiang“ (冷香, lěng xiāng) – studenou aromatičnost, považovanou za znak vysoké kvality. Lístky po vylouhování vykazují „ye di“ (葉底, yè dǐ) vysoké kvality – jsou elastické, s rovnými okraji, jasné barvy.

5. Výrobní proces:

Technologie výroby Gaoshan čaje se liší v závislosti na druhu čaje, ale má společné rysy dané vlastnostmi vysokohorské suroviny. U oolongů proces zahrnuje: wei diao (萎凋, wěi diāo) – zavadání po dobu 8–12 hodin při teplotě 20–25 °C; yao qing (搖青, yáo qīng) – protřásání lístků 4–6krát v intervalech pro fermentaci okrajů; sha qing (殺青, shā qīng) – fixaci při teplotě 280–320 °C; rou nian (揉捻, róu niǎn) – svinování, často dvoufázové; hong gan (烘乾, hōng gān) – sušení při 80–100 °C. Zvláštností zpracování vysokohorské suroviny je šetrnější režim fermentace (15–25 % oproti 30–40 % u nížinných oolongů) a nižší teploty sušení pro zachování těkavých aromatických sloučenin. U zelených Gaoshan čajů se používá metoda „gao wen duan sha“ (高溫短殺, gāo wēn duǎn shā) – vysokoteplotní krátkodobá fixace, umožňující zachovat čerstvost a aroma. Závěrečné třídění zahrnuje výběr podle velikosti, odstranění řapíků a poškozených lístků.

4. Terroir a specifika pěstování:

Terroir Gaoshan čaje je určen souborem faktorů: nadmořskou výškou, expozicí svahu, složením půdy a mikroklimatem. Za optimální jsou považovány východní a jihovýchodní svahy se sklonem 15–30 stupňů. Půdy ve vysokých polohách jsou převážně kyselé (pH 4,5–5,5), bohaté na železo a hliník, s vysokým obsahem organické hmoty. Důležitou roli hraje jev „yun wu“ (雲霧, yún wù) – horské mlhy, které vytvářejí přirozené zastínění a udržují vlhkost na úrovni 80–85 %. Pěstování Gaoshan čaje vyžaduje zvláštní agrotechnické postupy: terasování svahů, vytváření větrolamů, používání organických hnojiv. Řez keřů se provádí systémem „tai ge“ (台刈, tái gē) – nízký řez pro stimulaci růstu mladých výhonů. Sklizeň ve vysokých polohách probíhá 3–4krát ročně, což je podstatně méně než v nížinách. Vzhledem k obtížné přístupnosti se často používá ruční práce, což zvyšuje výrobní náklady.

3. Botanický popis a surovina:

Pro výrobu Gaoshan čaje se používají různé kultivary Camellia sinensis přizpůsobené vysokohorským podmínkám. Na Tchaj-wanu jsou nejrozšířenější kultivary Qing Xin Wu Long (青心烏龍, qīng xīn wū lóng), Jin Xuan (金萱, jīn xuān) a Si Ji Chun (四季春, sì jì chūn). Ve vysokých polohách si čajové keře vytvářejí mohutnější kořenový systém pro ukotvení na svazích a příjem živin z kamenité půdy. Listy vysokohorských rostlin jsou obvykle menší, ale tlustší, s výraznější voskovou kutikulou chránící před intenzivním UV zářením. Internodia jsou kratší, díky čemuž jsou výhonky kompaktnější. Surovina pro Gaoshan čaj se sbírá podle standardu „yi xin san ye“ (一心三葉, yī xīn sān yè) – pupen a tři lístky, ačkoli u prémiových druhů se může používat standard „yi xin er ye“ (一心二葉, yī xīn èr yè) – pupen a dva lístky. Zvláštností vysokohorské suroviny je zvýšený obsah aminokyselin, zejména theaninu, a snížený obsah polyfenolů, což je dáno pomalým růstem v podmínkách nízkých teplot.

2. Historie a kulturní význam:

Historie vysokohorského čaje je neodmyslitelně spjata s rozvojem čajové kultury v Číně. Za dynastie Sung (960–1279 n. l.) se vysokohorský čaj stal tributem císařskému dvoru, čímž si upevnil status Gong Cha (貢茶, gòng chá) – císařského čaje. V kulturním kontextu Gaoshan čaj symbolizuje touhu po čistotě a dokonalosti a ztělesňuje taoistický princip jednoty s přírodou. Na Tchaj-wanu zaznamenala kultura Gaoshan čaje zvláštní rozvoj po roce 1949, kdy mistři z pevninské Číny přinesli tradice zpracování oolongů. V 80. letech 20. století se tchajwanský Gaoshan čaj stal symbolem hospodářského zázraku ostrova a čajové obřady s použitím vysokohorských oolongů se proměnily v důležitou součást obchodní kultury. V současné Číně se výraz „pít Gaoshan čaj“ (喝高山茶, hē gāo shān chá) stal metaforou vytříbeného vkusu a vysokého společenského postavení. Vysokohorský čaj rovněž hraje významnou roli v tradiční čínské medicíně, kde je ceněn pro svou schopnost „pročišťovat horko“ (清熱, qīng rè) a „vyživovat jin“ (養陰, yǎng yīn).

1. Klasifikace a původ:

Gaoshan čaj (高山茶, gāo shān chá) se neklasifikuje podle metody zpracování, ale podle geografického kritéria – nadmořské výšky, v níž čajové keře rostou. V čínské čajové tradici existuje jasná stupnice: Ping Di Cha (平地茶, píng dì chá) – nížinný čaj (do 300 m), Ban Gao Shan Cha (半高山茶, bàn gāo shān chá) – čaj střední výšky (300–1 000 m), a vlastní Gaoshan čaj – vysokohorský čaj (nad 1 000 m). Na Tchaj-wanu je tato klasifikace ještě podrobnější: čaj pěstovaný ve výšce 1 000–1 500 m se nazývá jednoduše Gao Shan Cha, a čaj rostoucí nad 1 500 m – Gao Leng Cha (高冷茶, gāo lěng chá), což znamená „vysoký studený čaj“. Termín „Gaoshan“ se poprvé objevil v čínských textech dynastie Tchang (618–907 n. l.), když básník Lu Yu ve svém traktátu „Cha Jing“ (茶經) poznamenal, že „čaj z vysokých hor převyšuje čaj z nížin“. Původ pěstování čaje ve vysokých horách je spojen s přirozenou migrací divokých čajovníků do horských oblastí Jün-nanu a následným osvojením těchto území člověkem.