Mačcheng Kuej Šan Lü Čcha

Mačcheng Kuej Šan Lü Čcha (麻城龟山绿茶, Máchéng guī shān lǜchá) — „Zelený čaj z Želví hory v Mačchengu“ — je zelený čaj z hory Kuej-feng-šan (龟峰山, Guīfēngshān, „Želví vrchol“, 1320 m), která je součástí hřebenu Ta-pie-šan (大别山) na území města Mačcheng (麻城市) v provincii Chu-pej. O čaji se zmiňuje již Lu Jü (陆羽, Lù Yǔ) v „Kánonu čaje“ (《茶经》, Chájīng): „黄州山谷茶生麻城县“ – „Čaj z horských údolí Chuang-čou roste v okrese Mačcheng.“ V éře Tchang složil císař Tchaj-cung (太宗, Tàizōng, Li Š’-min, 李世民) o čaji pochvalnou báseň: „龟涎煮龟茶，天下第一家“ – „Zavařit Želví čaj pramenitou vodou z Želví hory – nejlepší dům v Podnebesí.“ V roce 1959 byl na základě historického čaje „Kuej-šan Jün-wu“ (龟山云雾, „Oblačný opar Želví hory“) vytvořen čaj „Kuej-šan Jen-lü“ (龟山岩绿, „Skalní zeleň Želví hory“). V roce 1962 mu Tung Pi-wu (董必武, Dǒng Bìwǔ, 1886–1975) – jeden ze zakladatelů KS Číny a místopředseda ČLR – věnoval oslavnou báseň. V roce 1980 byl čaj zařazen do „pětice nejslavnějších čajů Číny“ (全国五大名茶) a v roce 2012 získal status výrobku s chráněným zeměpisným označením ČLR.

1. Klasifikace a původ:

• Typ: Zelený čaj (绿茶, lǜchá), nefermentovaný. Patří mezi pruhové zelené čaje (条形绿茶, tiáoxíng lǜchá) s technologií fixace opékáním. Tvar lístku – pevný, přímý, jemný, s výrazným ochmýřením (紧细圆直、锋毫显露). Autorská technologie – „pomalé opékání na malém ohni s následným zvýrazněním vůně na silném ohni“ (小火长炒+旺火提香, xiǎohuǒ chángchǎo + wànghuǒ tíxiāng).

• Kategorie: Výrobek s chráněným zeměpisným označením ČLR (国家地理标志产品, 2012). Jeden z „pěti nejslavnějších čajů Číny“ (全国五大名茶, 1980). Laureát ceny Ministerstva zemědělství za kvalitu (农牧渔业部优质奖, 1988). Zařazen do „Sborníku výzkumů slavných čajů Číny“ (《中国名茶研究选集》). Tchangský „kung-čcha“ (唐代贡茶). Sungský císařský produkt (宋代御品). Zmiňován v „Kánonu čaje“ Lu Jüa. K roku 2024 – rozloha čajových zahrad činí 35 000 mu (~2 333 ha), roční objem výroby – 150 tun, celková hodnota produkce – 60 milionů jüanů.

• Původ: Čína, provincie Chu-pej (湖北省, Húběi Shěng), městská prefektura Chuang-kang (黄冈市, Huánggāng Shì), městský okres Mačcheng (麻城市, Máchéng Shì). Pohoří Ta-pie-šan (大别山), hora Kuej-feng-šan (龟峰山, 1320 m). Oblast výroby zahrnuje pět čajových zón: Kuej-šan čcha-čchang (龟山茶场, „Čajová plantáž Kuej-šan“), obec Kuej-šan-čen (龟山镇), obec San-che-kchou-čen (三河口镇), obec Mu-c’-tien-čen (木子店镇), obec Čang-ťia-fan-čen (张家畈镇).

• Zeměpisné souřadnice: Přibližně 31°10’ s. š., 115°10’ v. d.

2. Historie a kulturní význam:

• Historie:

Čajová historie Mačchengu je jednou z nejstarších písemně doložených v provincii Chu-pej. První písemný doklad náleží Lu Jüovi (陆羽, 733–804), který v „Kánonu čaje“ (《茶经》) uvádí: „黄州山谷茶生麻城县“ – „Čaj z horských údolí Chuang-čou roste v okrese Mačcheng.“ Tato přímá zmínka činí Mačcheng jedním z mála sídel, která „svatý čaje“ jmenovitě uvedl ve svém kanonickém spise. Také v éře Tchang (618–907) navštívil císař Tchaj-cung (太宗, Li Š’-min) horu Kuej-feng-šan a zanechal poetickou chválu: „龟涎煮龟茶，天下第一家“ – „Zavařit Želví čaj pramenitou vodou z Želví hory – nejlepší dům v Podnebesí.“ Obraz „龟涎“ (želví slina) je metaforou pro nejčistší pramenitou vodu tryskající ze skal Kuej-feng-šanu.

V éře Sung (960–1279) byl čaj z Mačchengu kontrolován zvláštním státním orgánem – Čchüe-čcha Š’-s (榷茶使司, Quèchá Shǐsī, „Úřad pro monopolní obchod s čajem“), který zajišťoval dodávky ke dvoru. Sungská kronika „Sung Š’ · Š’-chuo-č’“ (《宋史·食货志》) dosvědčuje, že „海州榷茶之所…茶善而易售“ – čaj z Chaj-čou (kam spadal i Mačcheng jako součást širší obchodní sítě) byl žádaný a „dobře se prodával“. Čaj byl dodáván ke dvoru pod statusem „jü-pchin“ (御品, „císařský produkt“).

V roce 1958 byl na svazích Kuej-feng-šanu založen státní čajový sovchoz „Kuej-šan čcha-čchang“ (国营龟山茶场). Jeho technologové, čerpající z tradic výroby čaje „Kuej-šan Jün-wu“ (龟山云雾, „Oblačný opar Želví hory“), vyvinuli v roce 1959 zdokonalený čaj „Kuej-šan Jen-lü“ (龟山岩绿, „Skalní zeleň Želví hory“), který se již na počátku 60. let zařadil mezi čtveřici nejslavnějších čajů provincie Chu-pej.

V roce 1962 navštívil místopředseda ČLR Tung Pi-wu (董必武, 1886–1975), jeden ze zakladatelů Komunistické strany Číny, Kuej-feng-šan a opěvoval čaj v básni: „昔日游击地，今为产茶区。龟峰名久著，牯岭德不孤…“ – „Někdejší partyzánská země – nyní čajový kraj. Sláva Želvího vrcholu je dávno známa, ctnost Ku-lingu není osamocena…“. Tung Pi-wu nazval Kuej-feng-šan „druhým Lu-šanem“ (第二庐山), čímž čaji přisoudil „rudou“ auru propojující revoluční a čajovou historii.

V roce 1980 byl čaj při celostátním hodnocení zařazen do „pětice nejslavnějších čajů Číny“ (全国五大名茶) – nejvyššího dobového národního uznání. V roce 1988 obdržel „Cenu za kvalitu Ministerstva zemědělství“ (农牧渔业部优质奖). V roce 2005 získal první cenu na VI. celostátní soutěži „Čung-čcha Pej“ (第六届”中茶杯”全国名优茶评比一等奖). V roce 2012 schválil Státní úřad pro kontrolu kvality zeměpisné označení „Kuej-šan Jen-lü“ (龟山岩绿). Do roku 2024 celá produktová řada „Kuej-šan Jen-lü“ získala celkem 19 národních a mezinárodních ocenění.

• Název:

„Mačcheng“ (麻城) – název města, sahající až k období Jižních a severních dynastií (420–589). „Kuej Šan“ (龟山) – „Želví hora“, lidová zkrácenina názvu Kuej-feng-šan (龟峰山); hora získala jméno díky tvaru připomínajícímu obří želvu o délce 16 km – od „hlavy“ po „ocas“. „Lü Čcha“ (绿茶) – „zelený čaj“.

• Kulturní význam:

Kuej-feng-šan – jedna z vizitek Mačchengu, uznávaná jako „První želva Podnebesí“ (天下第一龟) pro svůj tvar. Hora je součástí Světového geoparku Ta-pie-šan (大别山世界地质公园) a v roce 2024 získala status národního turistického objektu 5A. Želva (龟, guī) je v čínské kultuře jedním ze čtyř posvátných zvířat (四灵, sìlíng), symbolem dlouhověkosti, moudrosti a stability. Čaj rostoucí na „hřbetě želvy“ nese tuto symboliku v každém lístku. Poetická formule Tchaj-cunga – „želví slina + Želví čaj = nejlepší v Podnebesí“ – je dokonalým příkladem starověkého „čajového namingu“, který spojuje toponymum, mytologii a organoleptiku v jeden celek. Kuej-feng-šan je navíc významným cílem „rudé turistiky“: v letech občanské války byl region partyzánskou základnou a báseň Tung Pi-wua proměnila čaj v symbol kontinuity – od revoluční minulosti k mírovému čajovnictví.

3. Botanický popis a surovina:

• Odrůda / kultivar: Základem surovinové základny jsou místní populační kultivary Kuej-čcha-1 (龟茶一号, Guīchá Yīhào) a Kuej-čcha-2 (龟茶二号, Guīchá Èrhào) – středně- a malolisté odrůdy (Camellia sinensis var. sinensis), které se vyznačují vysokou mrazuvzdorností a dužnatým pupenem s výraznou „udržitelností jemnosti“ (持嫩性强). Na svazích Kuej-feng-šanu se rovněž dochovaly planě rostoucí staré čajové stromy staré přes 100 let. Biochemický profil čerstvého listu: polyfenoly – 17,69 %, aminokyseliny – 4,36 % (asi o 20 % více než u nížinných zelených čajů Chu-peje).

• Sběr: Hlavní sezóna – jarní. Nejvyšší stupeň se sbírá před Čching-ming (清明, Qīngmíng, ~5. dubna); první stupeň – před Ku-jü (谷雨, Gǔyǔ, ~20. dubna). Standard sběru pro nejvyšší stupeň – samostatný pupen nebo jeden pupen s jedním sotva rozvitým lístkem.

• Stupně:

  • Nejvyšší (特级, tèjí): Samostatný pupen nebo jeden pupen + jeden list, sklizené před Čching-ming. Bohaté ochmýření. Kaštanová vůně s „jemnými“ tóny (嫩香). Cena – od 450 jüanů za 500 g.
  • První (一级, yījí): Jeden pupen + jeden list, sklizené před Ku-jü. Cena – 200–300 jüanů za 500 g.
  • Druhý (二级, èrjí): Jeden pupen + dva listy. Masový stupeň, používaný také pro balenou produkci.

• Jádro produkce: Vesnice Luo-paj-čchuan-cchun (罗百川村), Kuej-wej-cchun (龟尾村, „Vesnice Želvího ocasu“) a Š’-ping-šan-cchun (柿饼山村, „Vesnice Tomelové hory“) v nadmořské výšce 800 m a výše. Na tyto vesnice připadá až 70 % nejvyššího stupně.

4. Terroir a zvláštnosti pěstování:

• Podnebí: Region leží na styku tří provincií – Chu-pej, Che-nan a An-chuej – v centrální části hřebene Ta-pie-šan. Podnebí – přechodné mezi severním subtropickým a mírným. Průměrná roční teplota – 16 °C. Roční úhrn srážek – 1200–1300 mm. Počet dní s oblačností a mlhou – přes 180 za rok. Podíl rozptýleného světla – přes 70 %. Denní teplotní rozdíl – přes 8 °C, což podporuje hromadění aminokyselin a zpomaluje rozklad L-theaninu, zajišťující vysokou „svěžest“ (鲜爽, xiānshuǎng) čaje.

• Nadmořská výška: Čajové zahrady leží v nadmořské výšce 600–1000 m. Jádro produkce – nad 800 m. Nejvyšší bod masivu – 1320 m (vrchol Sien-tao-feng, 险刀峰).

• Půdy: Žlutohnědé horské půdy (黄棕壤, huángzōngrǎng), pH 4,0–6,5. Obsah organické hmoty ≥1 %. Půdy jsou bohaté na železo (Fe) a zinek (Zn), což je příznivé pro biosyntézu polyfenolů. Tloušťka půdní vrstvy – minimálně 60 cm.

• Ekologie: Lesní pokryv Kuej-feng-šanu – 95 % (jeden z nejvyšších ukazatelů mezi čajovými oblastmi Číny). Koncentrace záporných iontů – až 200 000 na cm³. Vodní zdroje – první třída čistoty; prameny řek Ťü-šuej (举水) a Pa-šuej (巴水) se nacházejí přímo v zóně čajových zahrad. Kuej-feng-šan má status Národní ekologické turistické zóny (国家生态旅游示范区).

5. Technologie výroby:

Autorská technologie „小火长炒 + 旺火提香“ (xiǎohuǒ chángchǎo + wànghuǒ tíxiāng) – „pomalé opékání na malém ohni + rychlé zvýraznění vůně na silném ohni“ – dvoustupňové sušení, které je vizitkou výroby:

• Rozložení (摊放, tānfàng): 3–4 hodiny při pokojové teplotě 20–25 °C. Tloušťka vrstvy – maximálně 5 cm. List ztrácí nadbytečnou vlhkost (na obsah 60–65 %) a začíná vydávat „travnatou“ vůni.

• Fixace – „usmrcení zeleně“ (杀青, shāqīng): Teplota kotlíku – 120–150 °C. Jemné opékání, které deaktivuje oxidázu, ale zachovává jemnost listu. Kontrola se provádí ručně – podle změny barvy a hmatové pružnosti.

• Kroucení (揉捻, róuniǎn): Podle principu „lehký → silný → lehký“ (轻→重→轻). Úkolem je narušit buněčnou strukturu pro následnou extrakci, aniž by se poškodila celistvost lístku.

• Prvotní sušení (初干, chūgān): 80–120 °C. Snížení vlhkosti na mezistupeň.

• Ruční tvarování (手工整形, shǒugōng zhěngxíng): Metoda „dlaňového kroucení“ (掌心搓揉, zhǎngxīn cuōróu) – mistr tvaruje pevný, přímý, jemný proužek výhradně dlaněmi. Mechanické lisování je podle standardu kategoricky zakázáno – pouze ruční práce zajišťuje charakteristickou strukturu „紧细圆直“ (pevná, jemná, oblá, přímá).

• „Malý oheň – dlouhé opékání“ (小火长炒, xiǎohuǒ chángchǎo): Teplota – 60 °C. Pomalé dlouhé opékání do snížení vlhkosti zhruba na 20 %. Tato fáze tvoří „tělo“ kaštanové vůně.

• „Silný oheň – zvýraznění vůně“ (旺火提香, wànghuǒ tíxiāng): Teplota – 120 °C. Rychlé závěrečné prohřátí, které „uzamkne“ kaštanovou vůni uvnitř lístku. Kontrast mezi pomalým hromaděním aromatických sloučenin a jejich okamžitou fixací při vysoké teplotě je klíčovou technologickou zvláštností, která odlišuje Kuej-šan Jen-lü od ostatních zelených čajů z Chu-peje.

6. Organoleptické vlastnosti:

• Vzhled suchého listu: Pevné, jemné, přímé proužky (紧细圆直) s výrazným stříbřitě bílým ochmýřením (锋毫显露). Barva – smaragdově zelená s olejnatým leskem (翠绿油润). Lístky jsou velikostně homogenní, bez úlomků a „čajového prachu“.

• Vůně suchého listu: Čistá, vysoká, s výraznými kaštanovými tóny (栗香, lìxiāng). U nejvyššího stupně se navíc projevuje „jemná vůně“ (嫩香, nènxiāng) – delikátní nota čerstvé zeleně a mladé kukuřice.

• Vůně nálevu: Kaštanová vůně – stálá, dominantní (栗香持久). U jarního čaje – „čistá vůně“ (清香, qīngxiāng) s lehkými květinovými podtóny. Vůně šálku po vychladnutí přetrvává déle než 10 minut – ukazatel vysokého obsahu těkavých aromatických sloučenin.

• Chuť: Plná (醇厚, chúnhòu) a svěží (鲜爽, xiānshuǎng). Návrat sladkosti (回甘, huígān) – zřetelný a dlouhotrvající. Charakteristická chuťová formule – „trpkost přecházející ve sladkost“ (涩中泛甜, sè zhōng fàn tián): počáteční lehký svíravý tón se mění v čistou minerální sladkost. Dochuť – dlouhá, s „kaštanovou ozvěnou“.

• Barva nálevu: Smaragdově zelená, čistá a zářivá (碧绿清亮, bìlǜ qīngliàng). Průzračnost – vysoká, bez zákalu a usazenin.

• Čajové dno (vylouhovaný list): Žlutozelené, jemné, homogenní (黄绿嫩匀). Listy si zachovávají pružnost a houževnatost po 3–4 nálevech, což svědčí o vysoké stabilitě při louhování.

7. Chemické složení:

• Polyfenoly (茶多酚): 17,69 % – mírný ukazatel pro zelený čaj, nižší než průměr (20–30 %), což lze vysvětlit vysokohorským původem a zvýšeným podílem rozptýleného světla. Nízká hladina polyfenolů znamená menší hořkost a trpkost.

• Aminokyseliny (氨基酸): 4,36 % – asi o 20 % více než u nížinných zelených čajů Chu-peje. Vysoký obsah aminokyselin, především L-theaninu, zajišťuje výraznou „svěžest“ (鲜爽) a nasládlou příchuť nálevu. Poměr polyfenolů k aminokyselinám je přibližně 4:1 – optimální proporce pro chuťový profil „醇厚鲜爽“ (plný a svěží).

• Kofein (咖啡碱): ~4,5 % – vyšší než průměr u zeleného čaje (typická hladina – 2–4 %). Zajišťuje zesílený tonizující účinek.

• Vodoextrahovatelné látky (水浸出物): 39,93 % – vysoký ukazatel (standard GZ – ≥39 %), svědčící o bohatosti vnitřního složení.

• Rozpustné cukry (可溶性总糖): 2,65 % – přispívají k „návratu sladkosti“ a zaoblenosti chuti.

• Vitaminy: Vitamin C, vitaminy skupiny B (B₁, B₂), vitamin E – typický soubor pro kvalitní zelený čaj.

• Minerály: Fe, Zn, K, Mg, Mn. Zvýšený obsah zinku (Zn) – charakteristický rys horských půd Ta-pie-šanu.

8. Prospěšné vlastnosti:

• Antioxidační účinek: Katechiny (EGCG, ECG) a vitamin C společně neutralizují volné radikály a zpomalují buněčné stárnutí.

• Zesílený tonizující účinek: Kofein (~4,5 %) v kombinaci s L-theaninem poskytuje „jemný tonus“ – zvýšenou koncentraci bez prudkého nervového vzrušení.

• Podpora svalové regenerace: Kofein urychluje odvádění kyseliny mléčné ze svalů po fyzické zátěži, čímž napomáhá rychlejší regeneraci.

• Podpora kardiovaskulárního systému: Polyfenoly přispívají ke snižování hladiny „špatného“ cholesterolu (LDL) a udržování pružnosti cév.

• Podpora trávení: Třísloviny a rozpustné cukry stimulují sekreci trávicích enzymů a normalizují peristaltiku.

• Antibakteriální účinek: Katechiny vykazují bakteriostatickou aktivitu vůči širokému spektru patogenů.

• Kognitivní podpora: L-theanin podporuje generování alfa vln v mozku a zlepšuje koncentraci pozornosti a pracovní paměť.

• Posílení imunity: Komplex vitaminu C, zinku a polyfenolů podporuje imunitní odpověď organismu.

9. Louhování:

• Teplota vody: 85–90 °C pro první a druhý stupeň; 80 °C – pro nejvyšší stupeň (jemnější surovina vyžaduje nižší teplotu pro prevenci hořkosti).

• Množství čaje: 3 g na 150 ml vody (poměr 1:50).

• Nádobí: Skleněný pohárek (玻璃杯) – pro pozorování „tance“ lístků; gaiwan (盖碗) o objemu 120–150 ml; porcelánová konvička – pro každodenní louhování.

• Postup:

  1. Prohřát nádobí horkou vodou, vodu vylít.
  2. Nalít 3 g čaje.
  3. Použít metodu „středního nálevu“ (中投法, zhōngtóufǎ): zalít ⅓ objemu vody, nechat čaj „rozevřít“ po dobu 1 minuty.
  4. Dolít vodu do 7/10 objemu nádoby.
  5. První nálev – louhovat 1–2 minuty.
  6. Opakované louhování – 3–4 nálevy. Dobu prodlužovat o 15–20 sekund s každým dalším nálevem. Při dolévání se doporučuje ponechat ¼ nálevu v nádobě.

10. Skladování:

• Obal: Hermetický vakuový obal z hliníkové fólie – optimální varianta. Přípustné je skladování v plechové dóze s těsným víčkem.
• Teplota: Chladnička, 0–5 °C. Při dlouhodobém skladování – mraznička (−18 °C) v neprůhledném hermetickém obalu.
• Doba skladování: 12 měsíců při dodržení podmínek. Po otevření obalu se doporučuje spotřebovat do 1 měsíce.
• Nepřátelé čaje: Vlhkost, světlo, cizí pachy, vysoká teplota. Neskladovat v blízkosti produktů se silnou vůní (koření, káva).

11. Cena a padělky:

• Cenové rozpětí: Nejvyšší stupeň (特级, ming-čchien-čcha) – od 450 jüanů za 500 g. První stupeň – 200–300 jüanů za 500 g. Druhý stupeň – 80–150 jüanů za 500 g.

• Faktory ceny: Sezóna sběru (ming-čchien-čcha – nejdražší), stupeň suroviny, nadmořská výška (čaj z vesnic nad 800 m – nejcennější), ruční vs. mechanické zpracování.

• Jak se vyhnout padělkům:

  • Kupovat čaj s označením chráněného zeměpisného označení „麻城龟山绿茶“ nebo „龟山岩绿“ – výrobek je chráněn zákonem.
  • Posoudit vzhled: pravý Kuej-šan Jen-lü – jemné, přímé, homogenní proužky s ochmýřením, bez úlomků. Padělky často vypadají volně a nehomogenně.
  • Zkontrolovat vůni: pravá kaštanová vůně – stálá, čistá, bez „přepálených“ nebo „travnatých“ tónů. Je-li vůně slabá nebo cizí – padělek.
  • Posoudit nálev: pravý čaj dává smaragdově zelený, čistý a zářivý nálev. Zakalený nebo žlutohnědý nálev – znak nekvalitní suroviny.
  • Zpozornět při podezřele nízké ceně: nejvyšší stupeň levnější než 300 jüanů za 500 g – důvod k pochybnostem.

12. Zajímavosti:

• Lu Jü jmenoval Mačcheng. „黄州山谷茶生麻城县“ – přímá zmínka o Mačchengu v „Kánonu čaje“. Je to jedno z mála měst, kterému se dostalo individuální zmínky od „svatého čaje“, což svědčí o vynikající kvalitě čaje již v 8. století.

• Císař a „Želví slina“. Formule Tchaj-cunga „龟涎煮龟茶，天下第一家“ – příklad starověkého čínského „čajového marketingu“, spojujícího toponymum (Kuej-šan), zoologickou metaforu (pramenitá voda jako „želví slina“) a hodnotící soud („nejlepší v Podnebesí“) v jednom dvojverší.

• Báseň revolucionáře. Tung Pi-wu – není jen politický činitel, ale jeden ze 13 delegátů I. sjezdu KS Číny (1921). Jeho poetická návštěva Kuej-feng-šanu v roce 1962 spojila čaj s „rudou“ historií Ta-pie-šanu – regionu, který dal zemi 36 generálů, včetně maršála Sü Siang-čchiena a generála Wang Šu-šenga, rodáka z Mačchengu.

• „Pětice nejslavnějších“ roku 1980. Zařazení do „全国五大名茶“ – status, kterého se dostalo jen jednotkám z tisíců zelených čajů Číny.

• Hora-želva a deset milionů azalek. Kuej-feng-šan – nejen čajová hora, ale i místo výskytu největšího masivu starých azalek (杜鹃花): 10 milionů keřů, jejichž stáří se odhaduje na statisíce let. Každé jaro svahy hory pokryje ohnivě rudý koberec květů – podívaná, která dala Mačchengu druhý brand: „Lidské čtyři dubnové dny – do Mačchengu na azalky“ (人间四月天，麻城看杜鹃).

• Dvoustupňový oheň. Technologie „60 °C (pomalu, do 20% vlhkosti) → 120 °C (rychle, pro uzamčení kaštanové vůně)“ – autorský vynález mistrů Kuej-šan čcha-čchang, který nemá přímé analogie mezi ostatními zelenými čaji Chu-peje.

• Sungský státní monopol. Čaj z Mačchengu – jeden z mála, jehož historie zahrnuje instituci „Čchüe-čcha Š’-s“ (榷茶使司) – státní monopolní správy obchodu s čajem, což svědčí o výjimečné hodnotě produktu v císařské éře.

13. Srovnání s jinými zelenými čaji:

• En-š’ Jü Lu (恩施玉露, Ēnshī Yùlù): Také se vyrábí v Chu-peji, ale používá japonskou metodu propařování (蒸青) namísto opékání. Chuť je „zelenější“, s umami; vůně – mořská, „řasová“. Kuej-šan Jen-lü – opékaný čaj s výraznou kaštanovou vůní a plnějším tělem.

• Sin-jang Mao Ťien (信阳毛尖, Xìnyáng Máojiān): Vyrábí se v sousední provincii Che-nan, rovněž v pohoří Ta-pie-šan. Podobný terroir, ale odlišná technologie kroucení a sušení. Mao Ťien – „ostřejší“, s výrazným ochmýřením a svěží zelení v aroma. Kuej-šan – „zaoblenější“ a kaštanovější.

• Lu-šan Jün-wu (庐山云雾, Lúshān Yúnwù): „Oblačný opar hory Lu-šan“ – slavný čaj ze sousední provincie Ťiang-si. Tung Pi-wu přirovnal Kuej-feng-šan k Lu-šanu. Oba jsou vysokohorské „oblačné“ čaje, ale Lu-šan Jün-wu má výraznější „fazolovou“ vůni (豆香), zatímco Kuej-šan – kaštanovou.

• Chuang-šan Mao Feng (黄山毛峰, Huángshān Máofēng): Čaj z An-chueje, rovněž produkovaný v systému Ta-pie-šan (východní pokračování). Srovnatelná nadmořská výška a oblačnost. Mao Feng – lehčí, s květinově-bylinnou vůní a „orchidejovými“ tóny. Kuej-šan – plnější, s výraznějším kaštanovým základem.

• Tchaj-pching Chou Kchuej (太平猴魁, Tàipíng Hóukuí): Velkolistý čaj z An-chueje. V zásadě odlišný tvar (velké ploché listy), ale podobný terroirní princip – vysokohorský opar, kyselé půdy. Chou Kchuej – „orchidejový“, elegantní; Kuej-šan – „pevnější“, s výraznou strukturou.

Závěrem:

Mačcheng Kuej Šan Lü Čcha – čaj, jehož jméno vyslovil Lu Jü, jehož chuť opěvoval císař Tchaj-cung, jehož slávu stvrdil revolucionář Tung Pi-wu a jehož status potvrdila „pětice nejslavnějších čajů roku 1980“. Jemné, přímé proužky s kaštanovou vůní „uzamčenou“ dvoustupňovým ohněm – od pomalých 60 °C po svižných 120 °C – rostou na „hřbetě želvy“, hoře Kuej-feng-šan, jejíž tvar symbolizuje dlouhověkost, jejíž svahy každé jaro vzplanou deseti miliony azalek, a pramenitá voda, podle slov Tchaj-cunga, činí čaj „nejlepším v Podnebesí“. Při 4,36 % aminokyselin a 17,69 % polyfenolů vstupuje Kuej-šan Jen-lü do ideální proporce „plné a svěží“ chuti – pro ty, kdo oceňují hloubku historie a čistotu horského oparu v každém šálku.