Zhèng Shān Xiǎo Zhǒng

Zhèng Shān Xiǎo Zhǒng je prvním červeným čajem na světě, praotcem všech červených (černých) čajů planety. Vytvořený náhodou v horách Tóngmù před více než 400 lety, urazil cestu od chyby vesnických mistrů k symbolu Číny v Evropě, inspiroval britskou čajovou kulturu a stal se základem, z něhož později vyrostly Qímén, Diān Hóng, Assam, Dárjeeling a veškeré červené čaje světa bez výjimky. Na Západě je znám pod jménem Lapsang Souchong.

1. Klasifikace a Původ:

• Typ: Červený čaj (红茶, hóngchá), plně oxidovaný. Podle evropské klasifikace — černý čaj. Stupeň fermentace — 80–95 %. Existuje ve dvou hlavních variantách: tradiční uzený (传统烟熏正山小种, chuántǒng yānxūn) — s sušením/uzením na dřevě borovice Massonovy (马尾松, Pinus massoniana); a neuzený / „nové technologie“ (新工艺正山小种, xīn gōngyì) — bez uzení, s důrazem na přirozený medově-ovocný profil.
• Kategorie: Slavné čaje Číny (中国名茶). Uznáván jako praotec všech červených čajů na světě. Od roku 2010 chráněn zeměpisným označením (地理标志, dìlǐ biāozhì).
• Původ: Čína, provincie Fújiàn (福建省, Fújiàn Shěng), městský obvod Nánpíng (南平市, Nánpíng Shì), město na úrovni okresu Wǔyíshān (武夷山市, Wǔyíshān Shì), vesnice Tóngmù (桐木村, Tóngmù Cūn) — jádro Národní přírodní rezervace Wǔyíshān (武夷山国家级自然保护区, 565 km²). Tóngmù je historickou a jedinou autentickou domovinou Zhèng Shān Xiǎo Zhǒng. „Zhèng Shān“ (正山) — „Původní hory“, tedy Tóngmù a přilehlé oblasti téhož výškového pásma. Čaje vyrobené mimo tuto oblast se označují jako „Wài Shān“ (外山, „vnější hory“) a nesmějí nést název „Zhèng Shān“.
• Zeměpisné souřadnice: E 117°38′6″–117°44′30″, N 27°41′35″–27°49′00″.
• Alternativní názvy: Lapsang Souchong — evropské obchodní jméno; Tóngmù Guān Xiǎo Zhǒng (桐木关小种) — „malý druh z Tóngmù“; Xīngcūn Xiǎo Zhǒng (星村小种) — podle obchodní osady, přes niž čaj historicky směřoval na export. V evropských pramenech 17.–18. století — BOHEA (od Wǔyí, 武夷 — „Bohea“).

2. Historie a Kulturní Význam:

• Historie: Zhèng Shān Xiǎo Zhǒng je prvním červeným čajem v dějinách lidstva; jeho stáří přesahuje 400 let. Přesné datum vzniku není zaznamenáno, avšak podle souhrnu údajů (výzkum Zōu Xīnqiú — 邹新球, „Wǔyíshān zhèngshān xiǎozhǒng hóngchá“ — 《武夷正山小种红茶》) se vznik datuje do poloviny až konce 16. století (přibližně 1567–1600). Široce známá legenda praví: na sklonku vlády dynastie Míng (明, 1368–1644), během válečných zmatků, oddíl vojáků táhnoucí z Jiāngxī do Fújiàn přenocoval v čajové dílně vesnice Miàowān (庙湾, dnes součást Tóngmù). Vojáci se uvelebili přímo na rozložených čajových lístcích určených ke zpracování. Do rána začaly lístky fermentovat a zrudly. Aby zachránil úrodu, mistr (podle verze Zhèngshān Táng — 正山堂 — předek rodu Jiāng) ztmavlé lístky svinul a usušil nad ohněm z místní borovice Massonovy (马尾松). Výsledný čaj s černou barvou listu a intenzivní vůní borovicového kouře nebyl přijat v samotném Tóngmù, ale když jej dovezli na trh do osady Xīngcūn (星村, vzdálené 45 km), obchodník z jižního Fújiàn jej skoupil za směšnou cenu. Následující rok se vrátil a nabídl dvakrát až třikrát více — poptávka po tomtěž neobvyklém čaji byla ohromná. Tak začala historie červeného čaje.

• Vývoz do Evropy: Kolem roku 1604 holandští kupci dopravili Zhèng Shān Xiǎo Zhǒng do Evropy — byl to první čínský červený čaj, který se dostal na Západ. V Holandsku a Anglii se zprvu prodával v lékárnách jako léčebný prostředek. Roku 1662 přivezla portugalská princezna Kateřina z Braganzy, vdávajíce se za anglického krále Karla II., jako věno několik beden „Zhèng Shān Xiǎo Zhǒng“ — a červený čaj vstoupil do užívání britského dvora. Královna Anna následně popularizovala čaj ve vyšší společnosti a položila základy tradice odpoledního čaje (afternoon tea). V 17.–18. století byl termín BOHEA (od Wǔyí) v Evropě synonymem pro „čínský čaj“ obecně. Anglický romantický básník George Gordon Byron zmínil „červený čaj Bohea“ v básni „Don Juan“ (1819–1824). V 19. století dosahoval podíl Zhèng Shān Xiǎo Zhǒng na čínském vývozu červeného čaje 85 % (období Jiāqìng, 嘉庆, 1796–1820).

• Krádež technologie: Roku 1848 pronikl britský botanický špion Robert Fortune na příkaz Východoindické společnosti do hor Wǔyíshān v přestrojení za Číňana a odvezl vzorky čajových keřů i tajemství zpracování červeného čaje. Tento akt průmyslové špionáže dal vzniknout čajovému průmyslu v Indii (Assam, Dárjeeling) a na Šrí Lance.

• 20. století — krize a záchrana: Během druhé světové a občanské války výroba Zhèng Shān Xiǎo Zhǒng téměř ustala. V 80. letech 20. století, v podmínkách stagnace exportu a hrozby úplné likvidace výroby, se vynikající čínský čajový znalec Zhāng Tiānfú (张天福, 1910–2017) obrátil na orgány provincie: „Zhèng Shān Xiǎo Zhǒng je jedinečný exportní produkt Fújiàn, je nezbytné jej zachovat.“ Čaj byl zachráněn. V roce 2005 byl na základě tradice Zhèng Shān Xiǎo Zhǒng vytvořen Jīn Jùn Méi, který spustil „červenou renesanci“ a vrátil červenému čaji prestiž na domácím čínském trhu.

• Název:

  • „Zhèng Shān“ (正山) — „Původní/pravé hory“. Znamená, že čaj byl vyroben v autentické oblasti — Tóngmù a okolí s obdobnou nadmořskou výškou, podnebím a tradicí. „Zhèng“ (正) nese význam „správný, pravý, opravdový“ a staví se proti „Wài Shān“ (外山, „cizí hory“).
  • „Xiǎo Zhǒng“ (小种) — „malý druh“. Dvojí význam: (1) čajový keř náleží k malolistému druhu (Camellia sinensis var. sinensis); (2) objem výroby a oblast jsou nevelké, omezené mikroklimatem velehor.
  • „Lapsang Souchong“ — evropské obchodní jméno. Etymologie „Lapsang“ je sporná: možná z „la song“ (腊松, „vosková borovice“?) nebo z názvu lokality; „Souchong“ — z „xiǎo zhǒng“ (小种).

• Kulturní význam: Zhèng Shān Xiǎo Zhǒng není pouhý čaj, nýbrž kulturní artefakt světového měřítka. Stojí u zrodu evropské čajové tradice, inspiroval vznik odpoledního čaje, ovlivnil geopolitiku koloniální éry (opiové války, „čajový závod“) a zůstává symbolem čtyřsetletého propojení Východu a Západu prostřednictvím šálku čaje.

3. Botanický Popis a Surovina:

• Odrůda / Kultivar: Místní populace malolistého čajového keře — Qízhǒng (奇种, Qízhǒng) / Càichá (菜茶, Càichá), Camellia sinensis var. sinensis. Semenná heterogenní populace, rostoucí v horách Tóngmù po staletí. Každý keř je geneticky jedinečný. Malolisté formy dávají vyšší poměr aminokyselin k polyfenolům, což zajišťuje charakteristickou sladkou chuť s tóny longanu.
• Sběr: Vzhledem k vysokohorské poloze (chladné podnebí) začíná sezóna pozdě: jarní sklizeň — od začátku května (kolem Lìxià, 立夏) do konce května; letní sklizeň — na konci června. Jeden rok — dvě sezóny. Sběr ruční.
• Standard sběru: Jeden pupen se dvěma až třemi lístky (一芽二三叶, yī yá èr sān yè). Pro vyšší třídy — „jeden pupen se dvěma lístky“; pro standardní — připouští se zralejší lístek. Na rozdíl od Jīn Jùn Méi (pouze pupeny) a Yín Jùn Méi (pupen + 1 lístek) používá Zhèng Shān Xiǎo Zhǒng zralejší surovinu, což dává hutnost a „tělo“.
• Požadavky na surovinu: Celistvý, čistý list bez hrubých řapíků. Rychlá doprava do dílny po sklizni.

4. Terroir a Zvláštnosti Pěstování:

• Rezervace Wǔyíshān: 565 km², objekt Světového dědictví UNESCO (1999). Hory z červeného pískovce a sopečných hornin; strmé soutěsky, vodopády, řeky, subtropické lesy s výjimečnou biodiverzitou. Lesní pokryv — 96,3 %.
• Vesnice Tóngmù: Historické jádro „Zhèng Shān“. Leží v hloubi rezervace v nadmořské výšce 700–1800 m n. m. Čajové keře rostou pod lesním baldachýnem, v polodivokém a divokém stavu, často mezi bambusem a borovicemi. Hranice „Zhèng Shān“: na východě — Málì (麻栗), na západě — Guàdūn (挂墩), na jihu — Píkēng (皮坑), Gǔwángkēng (古王坑), na severu — průsmyk Tóngmù Guān (桐木关).
• Výška pěstování: 700–1800 m n. m. Hlavní zóna — 1200–1500 m.
• Podnebí: Subtropické horské. Průměrná roční teplota ~18 °C na úpatí, ~11 °C na vrcholech. Srážky — přes 2300 mm/rok. Relativní vlhkost — 80–85 %. Mlhy — více než 100 dní v roce. Koncentrace CO₂ v atmosféře — 0,026 % (výrazně nižší než městská úroveň). Krátký denní svit, dlouhé období mrazů. Všechny tyto faktory zpomalují růst a podporují hromadění aromatických látek a aminokyselin.
• Půdy: Horské červené a horské žluté, slabě kyselé (pH 4,5–5,5), bohaté na humus, kypré, dobře odvodněné. Půdní vrstva — 30–90 cm.

5. Technologie Výroby:

Zhèng Shān Xiǎo Zhǒng má dva technologické směry: tradiční uzený (se sušením/zavadáním na borovicovém kouři ve zvláštní budově — Qīnglóu, 青楼) a neuzený „nového stylu“ (bez použití borovicového kouře, s důrazem na přirozenou medově-ovocnou chuť suroviny). Obě varianty jsou autentické tóngmùské produkty; rozdíl spočívá ve fázi sušení.

• Sběr (采摘 — cǎizhāi): Ruční sběr „jeden pupen — dva až tři lístky“.
• Vadnutí (萎凋 — wěidiāo): Klíčová fáze určující styl čaje.
  • Tradiční uzený: Vadnutí probíhá v Qīnglóu (青楼) — dvou- či třípatrové kamenné/dřevěné budově. V přízemí se rozdělává oheň z vlhkého dřeva borovice Massonovy (马尾松); kouř a teplo stoupají škvírami v podlaze do horních pater, kde je na bambusových roštech rozložen čajový list. Teplota — ~30 °C, vrstva listu — 3–7 cm. Obrací se každých 20 minut. List současně ztrácí vlhkost, změkčuje se a absorbuje borovicové aroma.
  • Neuzený: Vadnutí v dobře větrané místnosti nebo na volném vzduchu (v ojedinělých slunečných dnech). Bez kouře.
• Svinování (揉捻 — róuniǎn): Tradičně — nohama (脚揉, jiǎo róu): mistr rozmačkává list chodidly v dřevěné kádi; v současnosti se častěji používá válec, ruční/nožní svinování se však zachovává u prémiových producentů. Cílem je uvolnit buněčnou šťávu a připravit list k fermentaci.
• Fermentace / Oxidace (发酵 — fājiào): Svinutý list se ukládá do bambusových košů, přikrývá vlhkou tkaninou a ponechává při ~25–28 °C, dokud nezíská měděně červenou barvu a charakteristickou ovocnou vůni. Mistr řídí proces organolepticky.
• „Průchod červeným kotlem“ (过红锅 — guò hóng guō): Fáze unikátní pro Zhèng Shān Xiǎo Zhǒng, ztracená v polovině 20. století a obnovená mistrem Liáng Jùndé (梁骏德). Fermentovaný list se krátce opraží v rozpáleném woku, čímž se zastaví fermentace a zafixuje aroma. Tuto fázi nepoužívají všichni producenti; je charakteristická pro prémiové partie.
• Uzení a sušení (熏焙 — xūn bèi / 烘干 — hōnggān):
  • Tradiční: List se vrací do Qīnglóu — nyní však na spodní patro (焙架, bèijià), blíže ohni. Uzení na pomalu doutnajícím dřevě borovice Massonovy — 6–8 hodin. List získává uhlově černou barvu a intenzivní borovicově kouřovou vůni (松烟香, sōng yān xiāng).
  • Neuzený: Uhlíkové sušení v bambusových koších (obdoba série Jùn Méi) nebo horkým vzduchem. Bez borovicového kouře.
• Třídění (分级 — fēnjí): Ruční finální přebírání podle velikosti a kvality.

6. Organoleptické Charakteristiky:

Charakteristiky se výrazně liší mezi uzenou a neuzenou verzí.

Tradiční uzený Zhèng Shān Xiǎo Zhǒng:

• Vzhled suchého listu: Pevné, těsně svinuté proužky, větší než u Jīn Jùn Méi. Barva — uhlově černá s olejnatým leskem. Chloupků málo (list je zralý).
• Aroma suchého listu: Intenzivní, komplexní — borovicový kouř (松烟香), sušený longan (桂圆干), sušené švestky, kůže, kafr. Hluboké a vytrvalé.
• Aroma nálevu: Borovicově kouřový podklad, na němž se vznáší sladkost longanu, med, sušené ovoce. S dalšími nálevy kouřovost ustupuje a odhaluje ovocnou sladkost.
• Chuť: Plná, sytá, s charakteristickou „karamelovou sametovostí“. Dominantou je chuť sušeného longanu (桂圆汤味, guìyuán tāng wèi) — typický znak pravého Zhèng Shān. Lehká trpkost, med, sušené ovoce. Dozvuk — dlouhý, sladký, s „vysokohorským“ chladem v hrdle (喉韵, hóuyùn).
• Barva nálevu: Tmavě jantarová, rubínově červená, hluboká, čirá.
• Vylouhované lístky: Velké, celistvé lístky měděně červené barvy, pružné, lesklé.

Neuzený (nové technologie):

• Vzhled suchého listu: Těsně svinuté proužky, tmavě hnědé s načervenalým odstínem (ne uhlově černé).
• Aroma suchého listu: Květinově-ovocné, medové, s tóny longanu a sušeného ovoce. Bez kouřovosti.
• Aroma nálevu: Čisté, květinově-medové, longan, med, lehká sladká brambora (薯香). Blíže profilu série Jùn Méi.
• Chuť: Jemnější než uzená, avšak s výrazným „tělem“. Sladkost longanu, med, karamel, lehké ovocné tóny. Méně trpkosti.
• Barva nálevu: Zlatavě jantarová, oranžovočervená, čirá.
• Vylouhované lístky: Měděné červené, celistvé, pružné lístky.

7. Chemické Složení:

• Polyfenoly (茶多酚): 10–20 % suché hmotnosti. Katechiny zfermentovány na theaflaviny (0,4–2 %), thearubiginy (5–11 %) a theabrowniny (3–9 %), odpovídající za barvu, „tělo“ a „samet“ nálevu.
• Aminokyseliny (氨基酸): 1,5–3 % suché hmotnosti. L-theanin — hlavní složka zajišťující sladkost (longanovou notu) a relaxační účinek.
• Alkaloidy: Kofein — 3–5 %. Theobromin, theofylin — v malém množství.
• Vitamíny: C (částečně zachován), B₁, B₂, B₃, E, K.
• Minerály: ~30 prvků — draslík, fosfor, vápník, hořčík, železo, mangan, fluor, zinek, měď, selen.
• Éterické oleje (芳香油): ~0,02 %. U uzeného stylu — navíc těkavé složky borovicové pryskyřice (α-pinen, β-pinen, kamfen), dodávající charakteristickou kouřovou vůni.
• Ostatní: Rozpustné cukry 2–4 %, pektin 1–2 %, organické kyseliny ~1 %.

8. Příznivé Účinky:

• Zahřívací účinek: Plně fermentovaný červený čaj má podle TČM „hřejivou“ povahu. Ideální v chladném ročním období, zvláště uzená varianta — vyvolává pocit „vnitřního tepla“.
• Mírné povzbuzení: Kombinace kofeinu a L-theaninu zajišťuje vyrovnané, stabilní povzbuzení bez úzkosti.
• Podpora trávení: Mírně stimuluje sekreci žaludeční šťávy, pomáhá po těžkém jídle.
• Antioxidační působení: Theaflaviny a thearubiginy — silné antioxidanty.
• Podpora kardiovaskulárního systému: Polyfenoly zlepšují pružnost cév.
• Antibakteriální působení: Čajové polyfenoly a třísloviny potlačují patogenní mikroflóru.
• Antistresový efekt: L-theanin napomáhá uvolněnému soustředění.

9. Příprava:

• Teplota vody: 90–100 °C. Uzený Zhèng Shān Xiǎo Zhǒng se dobře rozvíjí vroucí vodou; pro neuzený — 90–95 °C.
• Množství čaje: 5–6 g na 100–120 ml (gōngfū); 3–4 g na 200–250 ml (evropský způsob).
• Nádobí: Porcelánový gàiwǎn (盖碗) 100–120 ml — optimální volba pro neuzenou variantu. Pro uzenou — lze použít yíxìngskou konvičku (宜兴紫砂壶), která zmírňuje intenzitu kouře. Nezbytně čajová nádobka spravedlnosti (公道杯).
• Postup:
  1. Zahřátí nádobí: Opláchněte gàiwǎn, čajovou nádobku spravedlnosti a šálky vroucí vodou.
  2. Nasypání čaje: Vložte 5–6 g do zahřátého gàiwǎnu.
  3. Propláchnutí (润茶): Rychlé slití na 2–3 sekundy — zvláště doporučeno pro uzenou variantu (zmírňuje počáteční kouřovost).
  4. První nálev: 10–15 sekund.
  5. Rozlévání: Slijte zcela do nádobky spravedlnosti, poté do šálků.
  6. Opakovaná louhování: 5–8 nálevů. Prodlužujte dobu o 5–10 sekund. U uzeného — kouřovost odchází k 3.–4. nálevu a odhaluje ovocnou sladkost.

10. Skladování:

• Nádoba: Hermetická, neprůsvitná — plechovka, fóliovaný sáček, keramická dóza.
• Podmínky: Suché, chladné, temné místo, mimo dosah cizích pachů. 10–25 °C, vlhkost do 60 %.
• Doba: 12–24 měsíců pro optimální chuť. Uzená varianta se uchovává déle (až 3 roky), s věkem kouřovost měkne a odhaluje ovocný základ. Někteří znalci cíleně zrají uzený Zhèng Shān Xiǎo Zhǒng 2–5 let.
• Poznámka: Chladnička není třeba — červený čaj se výtečně uchovává při pokojové teplotě.

11. Cena a Falzifikáty:

Cena pravého Tóngmù Zhèng Shān Xiǎo Zhǒng závisí na třídě: standardní — 300–800 jüanů za 500 g; vyšší — 800–2 000 jüanů; sběratelské partie ze starých stromů (老枞, lǎo cóng) — až 3 000+ jüanů. Uzený styl je zpravidla levnější než neuzený prémiový.

Trh je zaplaven falzifikáty a imitacemi — „Wài Shān Xiǎo Zhǒng“ (外山小种, čaj z oblastí mimo rezervaci), „Yān Xiǎo Zhǒng“ (烟小种, „kouřový malý druh“ — uměle aromatizovaný levný červený čaj) a prostě levné červené čaje prodávané pod značkou „Lapsang Souchong“.

Jak se vyhnout falzifikátům:

• Ověřujte původ: Pravý Zhèng Shān Xiǎo Zhǒng — pouze z rezervace Wǔyíshān (桐木). Požadujte informace o producentovi a regionu.
• Hodnoťte chuť longanu: Typickým znakem je sladká chuť sušeného longanu (桂圆汤味). Chybí-li longanová nota a je přítomen pouze „hrubý kouř“ — pravděpodobně jde o „Wài Shān“ nebo uměle uzený čaj.
• Prověřujte aroma: U pravého uzeného — jemné, obklopující borovicové aroma splývající s ovocnou sladkostí. U falzifikátů — ostrý, chemický, „spálený“ kouř.
• Hodnoťte nálev: Čirý, hlubokého jantarově rubínového odstínu. Kalný, tmavý nebo „špinavý“ nálev je známkou nízké kvality.
• Dejte si pozor na anomálně nízkou cenu: Zhèng Shān Xiǎo Zhǒng za 50–100 jüanů/500 g — téměř jistě není z Tóngmù.

12. Zajímavosti:

• 400 let a jediný dokument: Přesné datum vzniku Zhèng Shān Xiǎo Zhǒng není zaznamenáno v žádném historickém dokumentu. První zmínka o „malém druhu“ (小种) jako odrůdě červeného čaje se objevuje v „Qīng dài tōngshǐ“ (《清代通史》): „Ve 13. roce éry Chóngzhēn [1640] se červený čaj (工夫茶, 武夷茶, 小种茶, 白毫 a další) začal dostávat z Holandska do Anglie“.
• Čaj-věno: Roku 1662 přivezla portugalská princezna Kateřina několik beden „Zhèng Shān Xiǎo Zhǒng“ jako svatební dar anglickému dvoru. Podle legendy začínala anglická královna každé ráno šálkem tohoto čaje.
• Qīnglóu — „zelená věž“: Unikátní architektonická stavba pro zavadání a uzení čaje. Nejstarší dochované Qīnglóu v Tóngmù je staré přibližně 100 let, ačkoli konstrukce je považována za podstatně starší.
• Praotec všech červených čajů: Z Tóngmù se technologie fermentace červeného čaje rozšířila: do Jiāngxī (Qímén, 1876 — prostřednictvím okresního přednosty Yú Gānchén), do Yúnnán (Diān Hóng), do Indie (skrze Roberta Fortunea, 1848), na Šrí Lanku a dále — po celém světě.
• Záchrana Zhāng Tiānfú: V 80. letech 20. století, kdy výroba málem ustala, právě výzva čajového patriarchy Zhāng Tiānfú k představitelům Fújiàn zachránila Zhèng Shān Xiǎo Zhǒng před vymizením.

13. Variety Zhèng Shān Xiǎo Zhǒng:

• Tradiční uzený (传统烟熏正山小种): Klasický Lapsang Souchong — s intenzivním borovicovým kouřem. Žádaný na evropském trhu a mezi znalci „starého stylu“.
• Neuzený / „nového stylu“ (新工艺正山小种): Bez borovicového kouře, důraz na přirozený medově-ovocný profil suroviny. Populární na domácím čínském trhu od roku 2005 (souběžně s rozvojem série Jùn Méi).
• Lǎo Cóng Zhèng Shān Xiǎo Zhǒng (老枞正山小种): Z listů starých stromů (50–100+ let). Hlubší, „minerální“ chuť, výrazná „vysokohorská“ svěžest. Prémiová třída.
• Série Jùn Méi (骏眉): Formálně — poddruh „nového stylu“, avšak vyčleněný do samostatné řady podle standardu sběru: Jīn Jùn Méi (pouze pupeny), Yín Jùn Méi (pupen + 1 list), Tóng Jùn Méi / Chìgān (pupen + 2 listy). Všechny tři vycházejí z tradice Zhèng Shān Xiǎo Zhǒng.
• Wài Shān Xiǎo Zhǒng (外山小种): Čaj vyrobený mimo chráněnou zónu Tóngmù. Není pravým „Zhèng Shān“, avšak je na trhu široce zastoupen. Kvalita — od přijatelné po nízkou.

Závěrem:

Zhèng Shān Xiǎo Zhǒng není pouhý čaj, nýbrž živá nit spojující čtyři staletí čajové historie. Zrozený z náhody a borovicové pryskyřice v horách Tóngmù, vydláždil cestu všem červeným čajům světa — od Qíménu po Assam, od Diān Hóngu po Earl Grey. Jeho uzená varianta — mohutná, hluboká, zahalující kouřem a sladkostí longanu — zůstává jednou z nejrozpoznatelnějších chutí ve světové čajové paletě. A neuzený „nový styl“ odhaluje přirozenou ovocně-medovou podstatu tóngmùské suroviny a přibližuje pochopení toho, co se pod borovicovým kouřem celá ta staletí skrývalo.

Ochutnat pravý Zhèng Shān Xiǎo Zhǒng znamená dotknout se pramene: onoho okamžiku, kdy náhodná fermentace čajového listu a vůně hořící borovice otevřely lidstvu zcela nový svět nápojů. Svět, v němž žijeme dodnes.